Období před začátkem školního roku je ideální příležitostí posvítit si na to, co děti skutečně dělají v online světě. Právě tam se totiž objevují rizikové trendy a vlivy, které mohou mít větší dopad, než si rodiče často připouštějí. Digitální prostředí se navíc mění neuvěřitelnou rychlostí, a není proto snadné držet s ním krok. Přinášíme vám přehled těch nejaktuálnějších trendů, o kterých byste měli vědět.
Výzkumy opakovaně ukazují, že děti v předškolním a raném školním věku tráví u médií pravidelně v průměru dvě až tři hodiny denně, starší děti i přes čtyři hodiny. Každý rok zároveň roste množství času, které děti na sociálních sítích tráví, a to ve stále mladším věku. Z těchto sítí výrazně vede Instagram, Whatsapp a TikTok, dále také Snapchat a Discord. Dalším stránkám mimo sociální sítě jednoznačně kraluje Youtube, s tím, že jej ve větší míře využívají spíše chlapci (denně jej využívá 84%), zatímco dívky více času tráví na Snapchatu a Instagramu.
Co se týče využívání nástrojů umělé inteligence, přichází s nimi do kontaktu stále častěji čím dál mladší děti. Téměř třetina (přes 28 %) dětí mladších devíti let používá pravidelně ChatGPT, přes 22 % z nich Google Gemini a další aplikace jako Photomath nebo Microsoft Copilot. Jejich využívání pak rapidně stoupá s věkem a s přechodem na střední školu, kdy ChatGPT využívá ve věku 15 let a výše přes dvě třetiny dospívajících.
Je tedy jasné, že digitální technologie čím dál více ovlivňují život mladé generace. Rodiče ale ne vždy mohou být v obraze, jaký konkrétní vliv mohou mít, a co mezi dětmi „letí“. Jakých je pět nejaktuálnějších trendů na platformách užívaných dětmi, které rodiče neznají nebo je mohou podceňovat?
- AI chatboti jako kamarádi
Zájem dětí o AI chatboty se letos víc než zdvojnásobil; využívají zejména ChatGPT, Gemini nebo Character.AI a udržují s nimi konverzace, jako by byli skuteční. Padesát procent dívek používá pravidelně například i Snapchat chatbot MyAI. Tito chatboti jsou obvykle natrénovaní a vyladění tak, aby byli maximálně nápomocní a povzbuzující. Pokud děti cítí, že se nemají komu svěřit, mohou je vyhledávat i pro řešení intimních situací, které by jim rozhodně sdělovat neměly. Šéf OpenAI, firmy stojící za ChatGPT, nedávno přiznal, že cokoliv do chatu napíšete, nemusí být soukromé.
- Vydírání a manipulace ve hrách (Roblox, Fortnite a další)
Predátoři si v těchto hrách, kde se děti často vyskytují, budují jejich důvěru, lákají je k osobním setkáním či k zasílání intimních fotografií a neváhají využívat manipulaci nebo vydírání. Děti si často nemusí uvědomovat, že se ocitly v nebezpečné situaci a že jsou takzvaně „groomované“ (jak se tato činnost predátorů nazývá), dokud není pozdě. Zároveň se mezi dětmi ve hře Roblox objevil nový fenomén nazvaný „spawnism cult“, který vybízel k sebepoškozování a vyřezávání tajemných symbolů do kůže. Trend šířený přes TikTok, Discord a X (Twitter) vedl i k sebevraždám dětí; odborníci volají po reakci ze strany platforem i vlády.
- AI „nudifying“ appky a deepfake fotografie
Generativní AI již v současnosti dokáže vytvořit realisticky vypadající nahé snímky bez jakéhokoliv propojení s realitou. Podle průzkumu organizace Save the Children ve Španělsku se každé páté dítě stalo obětí násilí v podobě nahých fotografií vytvořených umělou inteligencí a kolujících online. Téměř všichni respondenti uvedli, že se setkali s nějakou online formou sexuálního násilí. Ani v Česku nejsme pozadu. Podle zprávy Centra prevence rizikové virtuální komunikace si již přes 3 % žáků vygenerovalo tuto takzvanou deepnude fotku. A může to mít i tragické následky. Nedávno média například informovala o případu Eliji Heacocka, který spáchal sebevraždu po takzvané sextorci, tedy vydírání skrze falešné nahé fotky. FBI a další instituce hlásí strmý nárůst případů tohoto typu vydírání, s tím, že se tomu děje nejčastěji přes síť Snapchat.
- Manosféra a radikalizace skrze sociální sítě
Zejména na chlapce (ale i dívky) čím dál více působí nebezpečné online komunity v rámci takzvané manosféry – prostoru, kde se často šíří antifeministické a misogynní názory. K šíření těchto idejí se využívají běžné sociální sítě, jako jsou Instagram, YouTube, TikTok a X (Twitter). Metodika organizace Konsent identifikuje, že mnoho českých mladých lidí sleduje či se zapojuje do fór s touto tematikou a sleduje influencery publikující v angličtině. O riziku násilné radikalizace mladistvých skrze online komunity hovoří i zpráva ministerstva vnitra z loňského roku, opakovaně na něj upozorňuje také Bezpečností informační služba (BIS).
- Návrat kultu extrémní hubenosti
S tím souvisí také vliv sociálních sítí v rámci beauty trendů. Ve velkém nyní můžeme pozorovat návrat něčeho, co pamatujeme z „nultých“ let: glorifikaci extrémní hubenosti, různých diet nebo nadměrného cvičení, a to v současnosti zejména skrze trend #skinnytok na TikToku. Míří sice zejména na dívky, ale stále častěji i na chlapce, u kterých vytváří tlak na to být fit a mít svaly. Tentokrát je však extrémně snadné obrázky upravit či vygenerovat umělou inteligencí k patřičné hubenosti. Zároveň jsou zejména v USA snadno dostupné nové typy léků na hubnutí (jako například Ozempic či Wegovy), které už začínají být dostupné i u nás.
Co mohou děti, rodiče i škola udělat pro to, aby se vyhnuli všem těmto hrozbám, včetně nových, které se neustále objevují? Obáváte se, že některému nebezpečnému trendu vaše děti propadnou? Nebezpečí z online světa pravděpodobně nikdy úplně nezmizí. O to důležitější je s dětmi o rizicích mluvit otevřeně a průběžně, ne až ve chvíli, kdy nastane problém. Jen tak budou vědět, že se mohou kdykoliv svěřit a požádat o pomoc. Pokud se přesto stane něco nepříjemného, mohou se děti obrátit například na Linku důvěry či další organizace, které jim velmi ochotně poskytnou podporu.
Fakescape navíc od začátku školního roku začne opět vyrážet do základních a středních škol, ale i na jiná místa a akce s edukativními workshopy, které se zaměřují na pěstování mediální gramotnosti a znalosti základů kyberbezpečnosti. Celoročně navíc máte přístup k našim hrám a produktům, a to včetně nejnovější knížky o internetu, médiích a informacích Záhada ztracených médií určené dětem již od šesti let věku.
Zdroje:
Úvodní foto: Canva
https://www.pewresearch.org/internet/fact-sheet/teens-and-social-media-fact-sheet/
https://better-internet-for-kids.europa.eu/en/news/youth-internet-monitor-2025
https://ghrp.biomedcentral.com/articles/10.1186/s41256-023-00297-z
https://www.nytimes.com/2022/03/24/well/family/child-social-media-use.html
https://o2chytraskola.cz/assets/files/original/c84aab12361cb0a2d33b39a964fa627d.pdf
https://www.cbsnews.com/news/sextortion-generative-ai-scam-elijah-heacock-take-it-down-act/
https://konsent.cz/pro-vyucujici-sexualni-vychova
https://mv.gov.cz/soubor/zprava2024-pdf.aspx
https://www.respekt.cz/tydenik/2024/35/proroci-spravneho-chlapactvi
https://www.politico.eu/article/eu-regulators-looking-into-skinnytok-trend-tiktok/
https://www.psychologytoday.com/us/blog/raising-resilient-children/202508/when-games-turn-dangerous