Rok 2025 nabídl víc než dost mediálních otřesů. Některé z nich budou mít dalekosáhlé dopady na budoucnost novinařiny i veřejného prostoru – a to nejen v Česku. Umělá inteligence zasáhla pracovní trh i způsob tvorby obsahu, veřejnoprávní média čelila personálním změnám i nejistotě kolem financování a soukromá média měnila majitele. Politici mezitím objevili nové cesty, jak oslovit voliče. Co z toho všeho nejvíc rezonovalo v domácím i mezinárodním prostředí?
Boom generativní AI, ale za jakou cenu?
V lednu uvedl na konferenci World Economic Forum Kevin Weil, hlavní produktový manažer firmy OpenAI, že „rok 2025 bude rokem, kdy se ChatGPT změní z této super chytré věci… na ChatGPT, který pro vás bude dělat věci v reálném světě.“ Na jednu stranu měl pravdu – odhaduje se, že jen v USA přišlo kvůli nahrazení AI o práci 55 000 lidí, na druhou stranu se dá říct, že rok 2025 byl spíše rokem, kdy ChatGPT začaly válcovat další LLM (Large language models) umělé inteligence gigantů, jako jsou Google (Gemini) či Microsoft (Copilot).
Kromě obrovského nárůstu AI slop, které zaplnilo sociální sítě ale i další zákoutí internetu, a čím dál zlepšující se věrohodnosti tzv. deepfaků (falešných obrázků či videí vyrobených AI), začala AI prorůstat i do hollywoodské produkce, což vyvolává negativní reakce jejích samotných pracovníků i veřejnosti. S čím dál větším rozšířením AI však roste i její negativní vliv na životní prostředí. Podle nizozemské studie způsobil v roce 2025 její raketový rozvoj srovnatelné emise oxidu uhličitého jako za stejné období celé americké město New York, které má téměř 8,5 milionu obyvatel, a nebo jako 8 % všech letů letadel po světě. Její provoz je také extrémně náročný na spotřebu elektřiny a vody, a čím dál rozšiřující se síť datacenter pro její provoz má zřejmě za následek zvyšující se cenu i nedostatek počítačových čipů.
Velká mediální novela a otřesy ve vedení ČT
V květnu 2025 vstoupila v platnost takzvaná velká mediální novela. Ta změnila výši koncesionářských poplatků (pro fyzické osoby za ČT na 150 korun a za Český rozhlas na 55 korun měsíčně, firmy nyní hradí poplatek podle počtu zaměstnanců). Stabilní financování médií veřejné služby má nyní zajistit inflační mechanismus – poplatky se budou automaticky zvyšovat v závislosti na míře inflace, pokud bude vyšší než šest procent. Jejich navýšení by tak neschvaloval parlament jako dosud.
Novela také mění pravidla veřejnoprávních médií pro reklamu. Sponzoring ve vysílání nesmí přesáhnout 260 hodin ročně na všech programech ČT a 25 % výtěžku z něj bude povinně odváděno do Státního fondu kultury. Zároveň už nebude možné na webu ČT a ČRo vkládat reklamní sdělení. Nově ustavená vláda Andreje Babiše má však v plánu poplatky zrušit a přejít na jiný způsob financování veřejnoprávních médií (ač se na tom koalice zřejmě plně neshoduje).
Několik dní po vstupu novely v platnost byl odvolán generální ředitel Jan Souček, jmenovaný teprve před dvěma lety. V té souvislosti upozornil, že ho vydírali někteří členové Rady ČT. Měli po něm požadovat, ať nevymáhá škodu způsobenou nezákonným odvoláním Dozorčí komise Rady ČT na podzim 2020 a vyhodí Václava Moravce (který tlaku nadále odolává). Od července Součka ve funkci nahradil Hynek Chudárek. Rada ČT se ovšem na jménu nového šéfa dlouho nemohla shodnout. Zdálo se, že volba skončí patem – radní se rozdělili na příznivce Hynka Chudárka a příznivce druhého finalisty Milana Fridricha. Fridrich nakonec z volby odstoupil v rámci dohody, že se stane Chudárkovým zástupcem.
Signalgate a otázka osudu Rádia Svobodná Evropa
Z činností současné americké administrativy, které rezonovaly v médiích, by se toho dalo popsat mnoho. Opravdu jako ze špatného filmu ale působila situace, kdy řešila citlivé otázky vojenského úderu v Jemenu v aplikaci Signal a do skupiny nedopatřením přizvala novináře magazínu The Atlantic Jeffreyho Goldberga. Ten o tom samozřejmě napsal a zveřejnil znění zpráv v tomto skupinovém chatu. Pro aféru se rychle ujalo označení „Signalgate“ podle ustálené praxe přidávat příponu -gate k situacím po stylu aféry Watergate.
Uveřejněné zprávy v chatu byly nejen šokující v kontextu citlivosti sdílených informací a nedodržování bezpečnostních pravidel, ale byly také první vlaštovkou o tom, že Evropa pro vládu Donalda Trumpa již není blízkým partnerem, o čemž nyní již hovoří otevřeně. Jasné to bylo i ze situace kolem Rádia Svobodná Evropa (RFE/RL), jemuž vláda Donalda Trumpa zastavila financování. To vedlo k nucenému volnu zaměstnanců i v pražské centrále a soudním sporům, ve kterých se stanice úspěšně bránila zadržování peněz. Poslední finance dostala na podzim a teď čerpá rezervy. V říjnu ředitel RFE/RL oznámil, že stanice zakládá pražskou právní entitu, přes kterou bude hledat další zdroje financování v Evropě.
Volební kampaně ve víru podcastů a TikToku
Letos proběhly i parlamentní volby, na které mělo velký vliv působení stran a hnutí v médiích – ať už tradičních, nebo digitálních. Paulína Tabery, seniorní analytička Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR, v podcastu Rozpravy o médiích, uvedla, že se mezi jednotlivými stranami jasně ukazovaly rozdíly v tom, jaká témata akcentovaly a jak přesně cílily na své voličské skupiny. „Každá strana věděla, ke komu mluví,” řekla. Podle akademičky Aleny Pospíšil Mackové je však pro strany stále obtížnější oslovit voliče, kteří se záměrně vyhýbají politickým tématům.
Tento trend podle ní v posledních letech výrazně sílí v důsledku informačního přesycení společnosti. Strany se proto snaží voliče zaujmout na co nejrozličnějších kanálech a moderními způsoby. „I politici, kteří dříve neinklinovali k tomu, že by se předváděli, museli náhle natáčet videa pro TikTok a další platformy,” popsal novinář a analytik Filip Rožánek v ČRo Dvojka. Zároveň si celá řada podcasterů a jiných tvůrců vytvářela vlastní volební “studia” či prostory pro debaty politiků. Rožánek si všiml i sílícího vlivu generativní umělé inteligence na obsah sdílený na sociálních sítích a v reklamních spotech stran a hnutí: „Kreativita se čím dál víc posouvá do generovaného virtuálního prostředí.”
Miliardář Tykač koupil polovinu Mafry
Podnikatel Pavel Tykač, respektive jeho společnost Tymeprax, uzavřel v listopadu 2025 smlouvu s Kaprainem Karla Pražáka o odkupu 50 % mediálního domu Mafra, který vydává deník MF Dnes či Metro, a provozuje web iDnes.cz či Lidovky.cz. Mafru sám Pražák koupil teprve před dvěma lety od Andreje Babiše. Tykač, který je zároveň významným sponzorem například Institutu Václava Klause, Motoristů či organizace Aliance pro rodinu, se dlouhodobě znal nejen s Pražákem – v červnu 2024 navíc do dozorčí rady Mafry nastoupil Jan Dienstl, blízký Tykačův spolupracovník už od devadesátých let.
Své záměry s mediálním domem sdílel v podcastu Štěpení, kde uvedl, že měl pocit, že „neměl na výběr,“ a že měl „hrůzu z toho, že se z Mafry stane instituce, kde mohou pracovat jen lidé s nějakým světonázorem, a zmizí z toho otevřenost a schopnost vidět věci z obou stran. To by pro mě bylo strašné. (…) A když to koupím já, nedožiju se toho, že se z Mafry stane levičácké médium.“ Už dříve se intenzivně zajímal i o dění v České televizi, kdy působil na některé radní Rady ČT. Podle mediální analytičky Ireny Ryšánkové je namístě obava, že by se podnikatel skrze média mohl cílit na ovlivňování informování o tématech strategických pro jeho byznys, jako je například klimatická krize či ekologická politika.
Zdroje:
úvodní foto: Unsplash
https://www.newyorker.com/culture/2025-in-review/why-ai-didnt-transform-our-lives-in-2025
https://www.npr.org/2025/12/28/nx-s1-5656190/ai-chips-memory-prices-ram
https://denikn.cz/1900804/az-me-vyhodi-vsem-se-ulevi-uz-necitim-podporu-vedeni-rika-moravec
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/afera-signalgate-otevrela-evrope-oci-359403
https://rozpravy.fsv.cuni.cz/r2025-10-volby-a-media/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/volby-media-tiktok-ano_2510072329_elev
https://www.mediaguru.cz/clanky/2025/11/polovicni-podil-ve-skupine-mafra-kupuje-pavel-tykac