Existuje v Česku hlubinný stát, takzvaný deep state? Termín, který označuje konspirační teorii už se dostává i do slovníků čelných představitelů české politické scény.
Na začátku března současný český premiér Andrej Babiš tvrdil, že jeho trestní stíhání v dotačním případu Čapí hnízdo, je účelové a politicky motivované, v projevu pak naznačil, že v Česku existuje tzv. deep state, neboli hlubinný stát, jak informoval týdeník Respekt.
Český premiér pak na otázku týdeníku, jak přesně podle něj deep state funguje a kdo za ním stojí, odpověděl, že součástí je také časopis Respekt.
Konspirační teorie o takzvaném hlubinném státu rozvířil americký prezident Donald Trump již od svého prvního mandátu v letech 2017 až 2021. Teorii využíval také maďarský předseda vlády Viktor Orbán, který tvrdil, že maďarské nevládní organizace, politiky i mediální projekty financují západní liberální elity. Cílem je doložit, že v zemi existuje jakýsi vnitřní nepřítel, vůči němuž je potřeba zakročit.
Stát má řídit tajně organizovaná síť spiklenců. Kdo to je, se však neví
“Vedle nezávislých médií a státních úředníků jsou neziskové organizace jedním z aktérů, které zmíněná konspirační teorie běžně uvádí jako účastníky spiknutí, které skrytě ovlivňuje fungování státu,” popsal nedávno pro Deník N filozof a teoretik Tomáš Koblížek, spoluautor nedávno vydané knihy Dezinformace a hate speech.
Podle této teorie tak stát řídí tajně organizovaná síť spiklenců sledujících vlastní cíle na úkor “běžných občanů”. Důkazy pro to však chybí, stejně jako nelze přesně určit, kdo za údajným spiknutím má stát. Členy takového hlubinného státu tak podle Koblížka mohou být nejen média, ale také státní úředníci, soudci či kdokoliv jiný, kdo je v opozici k mluvčímu.
Pojmenování hlubinný stát pochází z Turecka. “Armáda a bezpečnostní složky souběžně s ostatním institucemi určovaly dění ve státě. Výrazný vliv na utváření tohoto pojmu měla takzvaná aféra Susurluk, kdy se ukázalo propojení policie, některých politiků a organizovaného zločinu,” vysvětluje v textu Tomáš Koblížek.
Jedná se tak o příklad konspirační teorie, stejně jako tvrzení, že pandemie covidu byla předem připravenou akcí. Při běžném hledání na internetu lze najít velké množství textů či videí, které mají potvrdit teorii existenci hlubinného státu, podobně jako tomu bylo v případě konspirací na téma pandemie covidu nebo teroristických útoků na Světového obchodní centrum v roce 2001.
Jak poznat, zda se jedná o konspirační teorii?
Konspirační teorie představují teorie, které se snaží o vysvětlení těžko pochopitelných událostí nebo situací. Lidé se poté falešně domnívají, že dané problematice rozumí. Pokud se teorie uchytí a získá si své příznivce, začíná se rychle šířit mezi ostatními.
Jak poznat, zda se jedná o konspirační teorii?
- Je důležité si vždy ověřit autora, který danou informaci napsal, a zjistit také, proč ji napsal.
- Poznávacím znakem konspirací je především to, že zpochybňují oficiální vyznění událostí.
- Dalším krokem je ověření zdroje informací, zda je spolehlivý a důvěryhodný.
- Nesmí se zapomenout na styl podání informací, zda je nestranný, objektivní a věcný.
“Je důležité sledovat jazyk politiků, naznačují jejich budoucí plány”
Prohlášení o existenci hlubinného státu mají za cíl především obviňovat údajné spiklence, podlamovat důvěryhodnost a vyvolávat hněv veřejnosti. Proto má úspěch především mezi populistickými politiky.
Například Donald Trump během své prezidentské volební kampaně v roce 2024 používal teorii deep state opakovaně, aby tak získal na svou stranu další podporovatele. Podle americké neziskové organizace CREW (Citizens for Responsibility and Ethics in Washington) současný americký prezident vykresloval hlubinný stát jako “temnou síť úředníků a činitelů, kteří pracují proti jeho programu”.
Na platformě Truth Social navíc rozebíral podrobný plán na jeho zničení, podle něj mu totiž představitelé onoho hlubinného státu brání v realizaci programu jeho prvního funkčního období a znemožňuje mu plně prosazovat jeho politiku.
“Obviňování novinářů nebo lidskoprávních organizací z účasti na konspiraci může být záminkou pro tvrdší postup vůči nim i bez ohledu na to, zda je dotyčný o existenci hlubinného státu přesvědčen. Je tak důležité sledovat jazyk politiků, který může naznačovat jejich budoucí plány,” upozorňuje Tomáš Koblížek.
Zdroje: