Debata kolem českých veřejnoprávních médií a jejich financování se v posledních týdnech přiostřuje poté, co současný ministr kultury Oto Klempíř uvedl, že zvažuje zrušení koncesionářských poplatků. Podle něj by Český rozhlas (ČRo) a Česká televize (ČT) mohly dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Proti tomu se ale postavili nejen ředitelé obou institucí, ale také široká veřejnost a odborníci. Přechod na jiný systém financování může totiž vést k oslabení institucí, které mají zajišťovat nezávislost a nestrannost zpravodajství. Přečtěte si třetí díl seriálu o české mediální scéně.
Česká televize a Český rozhlas patří jako jediná média v Česku mezi takzvaná veřejnoprávní, což znamená že musí nezaujatě informovat obyvatele státu a zabránit tak zneužití jedné či více stran v prosazování jejich názorů. Jejich působení, povinnosti a pravomoce jsou definované zákonem. Veřejnoprávní média musí rozvíjet kulturní identitu a právní povědomí občanů.
Čtvrtý pilíř demokracie
Veřejnoprávní média jsou často označována za čtvrtý pilíř demokracie. V České republice do této kategorie spadá kromě České televize a Českého rozhlasu také Česká tisková kancelář (ČTK). Ta ovšem nesplňuje všechny definice, jelikož nemá od roku 1996 příjem z veřejných prostředků, ale z vlastní činnosti.
ČTK prodává licence ke svému zpravodajství, fotkám a dalším informačním zdrojům, a zároveň poskytuje další služby, například streaming akcí. Největšími klienty jsou česká a slovenská média, státní a samosprávné orgány, firmy, ale také jednotlivci. Česká televize a Rozhlas vznikly v roce 1992, ČTK o rok později. Historie ČTK sahá až do roku 1918.
Josef Šlerka, vedoucí projektů Mapa médií a MediaRating, předseda Advisory Boardu Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky (NFNZ), sémiotik a odborník na analýzu dat ze sociálních sítí zdůrazňuje, že veřejnoprávní média přinášejí bezplatně kvalitní zpravodajství. A zdůrazňuje, že například iRozhlas dobře kombinuje rychlé zpravodajství s kvalitní investigativou. Připomíná také, že ČTK poskytuje všem bezplatně vybraná zpravodajství prostřednictvím webu České noviny.
Ředitel Rozhlasu: Poplatky jsou nejférovější způsob financování médií veřejné služby
Veřejnoprávní média zajišťují objektivnost a vyváženost zveřejňovaného zpravodajského obsahu, za velmi nízký koncesionářský poplatek. Poplatek za televizi činí v současnosti 150 korun, poplatek za rozhlas je 55 korun.
Povinnost platit poplatek mají všechny domácnosti i firmy vlastnící jakékoliv zařízení schopné přijímat televizní vysílání. Poplatek se i nadále hradí pouze jednou za domácnost, bez ohledu na počet jejích členů nebo vlastněných nemovitostí k rekreačním účelům. Více informací o poplatcích lze najít na webu České televize a webu Českého rozhlasu.
„Při jednání s ministrem Klempířem jsem zdůraznil, že koncesionářské poplatky stále považujeme za nejférovější způsob financování médií veřejné služby. Umožňují nejvyšší stupeň nezávislosti, protože jsou placeny občany, nikoli státem. Nejvyšší míry nezávislosti lze dosáhnout pouze tehdy, když je naším zákazníkem český občan, nikoliv politik,” uvedl k tomu René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.
Druhý únorový týden podepsalo petici proti vládnímu plánu na zrušení poplatků 2600 lidí, mezi nimi moderátoři České televize a Českého rozhlasu, včetně těch nejznámějších tváří.
„Popularizuji vědu. Můžu, protože na to máme s kolegy podmínky. Jsme veřejnoprávní médium, a proto máme možnost vysílat v hlavním vysílacím čase tlumočený rozhovor s nositelem Nobelovy ceny nebo příběh přeživšího holokaustu. To, co děláme, by jinde než ve veřejnoprávním médiu nemohlo v takovém rozsahu a s takovým dopadem pro společnost vzniknout. Spojili se redaktorky a redaktoři České televize a Českého rozhlasu. Bez šéfů. Vybrali si své zástupce a domluvili se na textu výzvy, za kterým společně stojíme. A včetně těch, které nejspíš neznáte, ale nemůže bez nich ani jedna instituce fungovat: editoři, technici, grafici… Ti, kteří společně tvoří média veřejné služby,” uvedl k tomu například moderátor Daniel Stach na LinkedInu.
Veřejnoprávní média mají jasně vymezené činnosti a kodexy
Česká televize i Český rozhlas mají zákonem vymezenou činnost na poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených informací pro svobodné vytváření názorů.
Kromě toho mají veřejnoprávní média povinnosti řídit se etickým kodexem. Ten obsahuje například etické a profesionální standardy, dodržování standardů ochrany soukromí a autorských práv nebo dodržování práva na odpovědnost. Kodex ČT stejně jako Kodex Českého rozhlasu je dostupný na jejich webových stránkách.
Novela zákona z loňska také změnila pravidla veřejnoprávních médií pro reklamu. Sponzoring ve vysílání nesmí přesáhnout 260 hodin ročně na všech programech ČT a 25 % výtěžku z něj bude povinně odváděno do Státního fondu kultury. Zároveň už nebude možné na webu ČT a ČRo vkládat reklamní sdělení.
Na fungování veřejnoprávních médií dohlíží volení členové Rady.
Rada ČT jmenuje a odvolává generálního ředitele či ředitele televizních studií, schvaluje rozpočet televize, dohlíží na plnění úkolů veřejné služby a projednává podněty a připomínky k činnosti České televize, které na její adresu docházejí. Jednání Rady jsou veřejná. Mezi současné členy Rady České televize patří mimo jiné Karel Novák, Ilja Racek, Jiří Padevět, Jiří Šlégr, Luboš Xaver Veselý či Jefim Fistein.
O některých členech Rady ČT se v minulosti diskutovalo především v souvislosti s jejich aktivitami mimo Českou televizi a také v souvislosti s volbou generálního ředitele televize. Ten byl v roce 2025 odvolán po dvou letech ve funkci. V té souvislosti upozornil, že ho vydírali někteří členové Rady ČT. Měli po něm požadovat, ať nevymáhá škodu způsobenou nezákonným odvoláním Dozorčí komise Rady ČT na podzim 2020 a vyhodí Václava Moravce (který tlaku nadále odolává). Od července Součka ve funkci nahradil Hynek Chudárek. Rada ČT se ovšem na jménu nového šéfa dlouho nemohla shodnout.
Členové dozorčí Rady Českého rozhlasu jsou: Zbigniew Jan Czendlik, Ondřej Matouš, Marek Pokorný, Jaroslav Šebek, Jiří Dohnal, Oldřich Vágner a Miroslav Bobek. Rada ČRo jako celek i její členové nesmějí podle zákona o Českém rozhlase přímo zasahovat do programu média veřejné služby, schvaluje ale dlouhodobé programové plány, zabývá se podněty a stížnostmi ohledně programu. Ředitelem Českého rozhlasu je od roku 2016 René Zavoral.
Také ČTK má svou Radu, jejími členy jsou David Soukup, Jakub Končelík, Daniel Korte, Jaroslava Wenigerová a Jana Gáborová. Členové Rady ČTK nesmí být poslanci, ministři nebo náměstci ministra, nesmí mít žádnou funkci v politické straně, ani nesmí působit ve prospěch politické strany, čímž má být zajištěna její politická nezávislost. Její odborná nezávislost je zajišťována zákazem členství v orgánech společností, provozujících hromadné sdělovací prostředky, člen rady ani osoba jemu blízká nesmí mít žádný zájem na provozování hromadného sdělovacího prostředku, a to ani takový, který by byl dán pracovně-právním vztahem. Ředitelem ČTK je Jaroslav Kábele.
ČT a Rozhlas sledují (a poslouchají) miliony lidí
Česká televize momentálně provozuje 6 hlavních zpravodajských kanálů – ČT1, ČT2, ČT24, ČT Sport, ČT :D, ČT art. Mezi lety 2020 a 2023 vznikla stanice ČT3 určena především pro diváky důchodového věku a vysílala pořady z archivu ČT a tematické magazíny.
Česká televize provozuje kromě televizního střediska Kavčí hory také regionální studia a zaměstnává skoro tři tisícovky lidí. Pořady, záznamy či filmy nebo seriály lze sledovat také na internetovém iVysílání, které v roce 2025 sledovalo v průměru 1,9 milionu uživatelů. Zpravodajský web CT24.cz patří mezi nejdůležitěiší zpravodajské weby s průměrnou návštěvností 1,6 milionu uživatelů měsíčně. Kanály České televize jako celku patří stále k nejsledovanějším mezi všemi českými televizemi, v uplynulém roce zaznamenala necelý 30procentní podíl.
Český rozhlas pak má více než 26procentní podíl poslechovosti na českém rádiovém trhu. Týdně jej poslouchají více než tři miliony lidí, nejoblíbenější je stanice Radiožurnál, Dvojka, Vltava a ČRo Plus. Český rozhlas ale produkuje také řadu oblíbený podcastových pořadů, jako je Vinohradská 12, Interview Plus nebo Kriminálka. Kromě toho pod Český rozhlas patří také jeden z nejoblíbenějších zpravodajských webů iRozhlas.cz s průměrnou návštěvností 1,7 milionu uživatelů měsíčně.
Zdroje:
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/rada-ct/clenove-rady-ct
https://poplatky.ceskatelevize.cz/domacnost
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-483
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1991-484
https://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/kodex-ct/preambule-a-vyklad-pojmu
https://rada.rozhlas.cz/kodex-ceskeho-rozhlasu-7722382
https://www.ctk.cz/o_ctk/rada_ctk
https://informace.rozhlas.cz/cesky-rozhlas-drzi-pozici-na-trhu-7973007
https://www.mediaguru.cz/odlozena-poslechovost-navysila-dosah-ceskeho-rozhlasu-o-152-tisic