Červen nám přinesl díky českým vědcům hlubší vhled nejen do aktivit dětí v digitálním prostoru a jak jej chápají, ale i do toho, jaké vazby na sebe mají socioekonomické nerovnosti a duševní či tělesné zdraví dětí. Jaké závěry těchto výzkumů by vám neměly uniknout?
Jaké mají děti znalosti algoritmů sociálních sítí, jak využívají AI chatboty jako „kamarády“, jak moc rozumí pravidlům online platforem či jakou roli sehrávají rodiče v omezování digitálních technologií? Na to se zaměřila třetí, nejnovější část výzkumu „Čeští žáci v online světě 2025“ od Safer Internet Forum ČR (SIC CZ, společná aktivita organizací CZ.NIC, Linky bezpečí, Dětského krizového centra a JSNS, pozn. red.) ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Z dat vyplývá, že ačkoli se čeští žáci v online světě pohybují sebejistě, ne vždy plně rozumějí jeho pravidlům a možným dopadům. Většina (93 %) dětí má porozumění a znalost toho, že obsah, který vidí na sociálních sítích ovlivňují algoritmy podle toho, co sledují, lajkují, komentují nebo vyhledávají. Ještě častěji to věděly dívky, a to dokonce z 95 %, a žáci středních škol s maturitou a gymnazisté. Jen malá část z nich – pouhých 16 % – si ale pravidla sociálních sítí přečetlo opravdu celá a rozumělo jim, 23 % je nikdy nečetlo a dalších 14 % jim nerozumělo. Většina (47 %) je jen rychle „prolétla“.
Podle výzkumu dále posilují vztahy dětí k AI. Už více než třetina (35 %) žáků si už někdy povídala s AI chatbotem (jako jsou např. Replika, My AI na Snapchatu, Character AI, Eva AI, Anima: Virtual AI Friend, Blush apod., pozn. red.) jako s kamarádem, pětina (19 %) ho k tomu účelu používá občas a 13 % dokonce na pravidelné bázi, s tím, že i v tomto případě je percentuální zastoupení vyšší u dívek. Co je varovné je, že více si s chatboty povídají spíše mladší děti. Mezi nejčastějšími důvody se mezi nimi objevovalo, že je pro ně snazší svěřit se AI než člověku, že jim AI rozumí více než člověk a nebo jim pomohla se cítit méně osaměle nebo smutně. Jen polovina dětí uvedla, že vztah s AI neberou vážně, protože je to jen program.
Výzkum také ukazuje, že rodičovská omezení s věkem rychle klesají: nějaký druh omezení technologií zažívá 51 % třináctiletých dětí, 34 % patnáctiletých a jen 16 % sedmnáctiletých. Nejčastěji se omezení však objevují v souvislosti s trestem, např. za něco, co provedli.
Na použití a chápání generativní AI dětmi se zaměřilo i nejnovější šetření sítě mnoha evropských zemí EU Kids Online (EUKO), v níž za Česko působí tým z výzkumného pracoviště na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity IRTIS (Interdisciplinární výzkum internetu a společnosti). Z šetření vyplývá, že české děti využívají AI pro široké spektrum činností (jako je psaní úkolů do školy, sumarizace textů, generování obrázků či videí, získávání doporučení ohledně zdraví či cvičení, svěřování se atd.) s tím, že toto spektrum roste s věkem. Je tedy silně propojené s dennodenními aktivitami dětí. Při komunikaci s AI někdy používají češtinu, např. z důvodu, že mají pocit, že angličtinu neovládají dostatečně dobře, ale některé děti preferují angličtinu, zejména pokud AI dělá v češtině chyby. To poukazuje na zvýhodnění přístupu k používání AI u těch dětí, které angličtinu ovládají.
Zajímavá data (ačkoli již zaměřená na odlišné aspekty životů dětí než je online svět) přinesl i tým ze studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children) ČR v reportu „Socioekonomické rozdíly v dětství“. Tato zpráva, která se zaměřila na vliv rodinného zázemí na zdraví a duševní pohodu dětí, ukazuje, že děti z hůře ekonomicky a sociálně situovaných rodin má výrazně vyšší náchylnost ke vzniku depresí, chronických pocitů osamění nebo psychosomatických potíží než děti z majetně stabilnějšího a zajištěnějšího prostředí. Ti, kteří pochází ze znevýhodněného prostředí, mají i nižší pocit podpory ze strany rodiny či vrstevníků – o to ale více ji ale pociťují u učitelů a důvěřují jim. Přesto ale dosahují v průměru horších studijních výsledků, než zajištěné děti.
Vyšší riziko je u dětí ze znevýhodněného prostředí také v otázce obezity. Ze zprávy vyplývá, že to ale není způsobeno primárně finanční nedostupností sportovních aktivit, ale spíš celkovým přístupem rodiny ke zdraví a k tělesné aktivitě, chybějícím návykem a zdravotní negramotností. Totéž platí také u rizikového chování, jako je konzumace energetických nápojů nebo kouření. Report rovněž argumentuje, že na tomto tzv. socioekonomickém statusu (SES) závisí v otázce zdraví dětí více než např. na vlivu mobilů nebo času stráveného u obrazovky.
Nedávno rovněž proběhl sběr dat do další mezinárodní studie HBSC, do kterého se zapojilo přibližně 250 náhodně vybraných škol napříč Českem, takže se můžeme těšit i na další várku dat o životním stylu dětí i v blízké budoucnosti.
Zdroje:
Úvodní foto: Pexels
https://www.bezpecnyinternet.cz/cs/ke-stazeni/cesti-zaci-v-online-svete-2025
https://zdravagenerace.cz/report/socioekonomicke-rozdily-v-detstvi/
https://zdravagenerace.cz/prispevek/na-skolach-startuje-sber-studie-hbsc-2026/