Důvěra v média se propadá, sociální sítě a videoplatformy se stávají hlavním zdrojem zpráv a lidé častěji sahají po obsahu generovaném AI chatboty, tvůrci a influencery na úkor zavedených redakcí. Tak by se dal ve zkratce shrnout letošní Digital News Report od Institutu Reuters zabývající se chováním konzumentů zpráv ve 48 zemích světa. Celosvětový průzkum mezi 100 tisíc uživateli vychází již po patnácté.
Svět zažívá turbulentní časy, ať už v oblasti politiky, ekonomiky nebo technologií, a to se odráží také v chování lidí a v přístupu celosvětových médií. Zpravodajská média o změnách informují téměř nepřetržitě a soutěží tak o pozornost svých čtenářů, kteří stráví na svých telefonech v průměru čtyři až pět hodin denně, jak uvádí Jim Egan, vedoucí výzkumník Institutu Reuters.
Hlavním tématem letošního roku je podle něj rostoucí „platformizace“ konzumace zpráv. Sociální sítě a videoportály jsou jako zdroje populárnější než televize, zpravodajské weby či aplikace. A do přístupu k informací promlouvá také rozvoj AI chatbotů.
Zhruba 30 % lidí v současnosti uvádí, že sociální sítě a videoportály jsou jejich hlavním zdrojem zpráv – což představuje nárůst o 8 % za posledních pět let. Týdenní využívání AI chatbotů, jako jsou ChatGPT, Perplexity a Google Gemini, k pročítání zpráv meziročně vzrostlo na 10 %. Navíc celosvětově více než polovina respondentů ve věku 18–24 let nyní uvádí, že sociální sítě, videoportály a AI chatboty jsou jejich hlavním zdrojem zpráv.
Jaká jsou hlavní zjištění studie?
- Sociální sítě a videoplatformy poráží zpravodajské weby a aplikace
Sociální sítě a videoportály jsou poprvé celosvětově nejčastěji využívaným způsobem, jakým lidé konzumují on-line zprávy. Předčily tak zpravodajské weby i zpravodajské aplikace.
- Využívání AI chatbotů
Zhruba 10 procent populace používá AI chatboty pro konzumaci zpráv. Podle Institutu Reuters je využívá převážně mladší cílová skupina, tedy lidé do 35 let a ti, kteří se o zpravodajství zajímají. Zajímavé je, že nejde primárně o uživatele, kteří by opouštěli tradiční média, ale naopak nadprůměrně aktivní konzumenty zpráv. Důvěra v odpovědi AI však zůstává nízká – globálně činí pouze 20 %.
- Video jako dominantní formát
Televizní zpravodajství je na ústupu, čtvrtina respondentů nyní sleduje zpravodajství prostřednictvím aplikací, jako je YouTube. Téměř tři čtvrtiny respondentů z celého světa sledují každý týden online zpravodajská videa. Nejčastěji uživatelé sledují zprávy na YouTube, Instagramu a TikToku.
- Význam tvůrců a influencerů stoupá
Přibližně čtvrtina respondentů z celého světě čerpá některé zprávy od jednotlivých tvůrců nebo influencerů zaměřených na zpravodajství. Téměř polovina pak čerpá některé zprávy od tvůrců jakéhokoli typu. Respondenti tvrdí, že tvůrci jsou zábavnější, srozumitelnější a dá se s nimi ztotožnit více než s tradičními zpravodajskými médii. Zároveň respondenti považují tvůrce za méně důvěryhodné a nestranné. Videa od nezpravodajských webů tak často využívají jako doplněk k tradičním médiím.
- Klesající zájem o zprávy
Zájem o zprávy klesá od roku 2021. Čtvrtina respondentů nyní patří mezi příležitostné nebo pasivní uživatele zpráv, kteří zpravidla sledují zprávy pouze jednou týdně a uvádějí, že o ně mají malý až žádný zájem.
- Důvěra ve zprávy je na historickém minimu
Důvěra ve zprávy poklesla na nejnižší úroveň od roku 2015, kdy Institut Reuters měřil tuto hodnotu vůbec poprvé. Podle Jimyho Egana tento celosvětový pokles důvěry souvisí s obecným poklesem důvěry v instituce a vedoucí představitele. „Žurnalistika je navíc často terčem přímých útoků ze strany významných politiků. Navzdory těmto tlakům se důvěra v nejčastěji využívané jednotlivé zpravodajské značky drží lépe než důvěra ve zprávy obecně,” uvádí zpráva.
Tento pokles důvěry navíc souvisí se změnami v konzumaci zpráv, sociální sítě a videoplatformy totiž obecně bývají méně důvěryhodná než tradiční zpravodajská média. Rostou naopak obavy z falešných zpráv a dezinformací. Nejvýraznější meziroční propady zaznamenaly Filipíny, Irsko, Thajsko, Peru a Polsko. Ve Spojených státech důvěřuje většině zpráv pouze čtvrtina respondentů, mezi pravicově orientovanými Američany dokonce jen 15 %.
- Ochota lidí platit za zpravodajství stagnuje
Za přístup k online zpravodajství platí (ve sledovaném vzorku 20 zemí) celkem 17 procent uživatelů a uživatelek. Zvyšování příjmů z předplatného podle Institutu bude v budoucnu obtížnější, značný počet lidí finančně podporuje netradiční zpravodajské subjekty. Lidé za zprávy platí hlavně kvůli obsahu, ke kterému chtějí mít přístup, téměř polovina respondentů, kteří za zprávy platí, však uvádí také hodnotově založené motivy pro platbu (například podporu žurnalistiky kvůli jejímu významu pro společnost).
- Podpora nestrannosti zpravodajství přetrvává
I přes všechny turbulentní změny ve světě lidé stále podporují myšlenku zpravodajské nestrannosti. Téměř polovina respondentů stále dává přednost zprávám, které nezastávají žádnou stranu, a podobný počet z nich se také domnívá, že sledování nestranných zpráv je pro ostatní členy společnosti nejlepší.
Podpora toho, jak by zpravodajství mělo vypadat se ale nerovná spokojenosti s tím, jaké ve skutečnosti je. Podle Institutu data odrážejí nespokojenost s tím, jak média pokrývají mnoho velkých globálních událostí – např. migrace, klimatické změny nebo válek na Ukrajině a Blízkém východě.
- Role veřejnoprávních médií
Přestože ve sledovaných 26 zemích s významnými veřejnoprávními médii (včetně Česka) lidé v souhrnu věří, že veřejnoprávní zpravodajství má pozitivní dopad na život v jejich zemích, neplatí to všude. Trhy, kde jsou názory rozporuplnější, bývají ty, kde je důvěra ve zprávy obecně nižší a kde je patrnější polarizující politická dynamika. V USA, Německu, Španělsku, Velké Británii a jinde také existují velmi velké rozdíly v postojích k společenskému dopadu zpráv veřejnoprávních médií mezi těmi, kteří se politicky řadí k levici, a těmi, kteří se řadí k pravici.
V Česku patří podle Institutu Reuters mezi nejdůvěryhodnější média právě Česká televize a Český rozhlas. Zpravodajství České televize důvěřuje 59 % respondentů, Českému rozhlasu 58 %. Následují CNN Prima News (57 %), Seznam Zprávy a Hospodářské noviny (shodně 55 %).
O výsledcích studie v České republice budeme informovat v následujícím blogovém článku.
Zdroje:
https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2026/dnr-executive-summary