Hlavním zdrojem zpravodajských informací v Česku zůstává internet, za online zpravodajství přitom platí jen 13 % respondentů. Více než 40 % dotazovaných se zprávám vyhýbá někdy nebo často. Celková důvěra ve zpravodajství se v Česku pohybuje okolo 31 %, což je o 6 % méně než je globální průměr. A za nejdůvěryhodnější média jsou v Česku stále považována ta veřejnoprávní – Česká televize a Český rozhlas. To všechno vyplývá z letošní studie Digital News Report od Institutu Reuters.
Český mediální trh v posledním roce ovlivnilo hned několik zásadních událostí, ať už se jedná o masové rozšíření generativní umělé inteligence, nejistota kolem financování veřejnoprávních médií, nebo prodej jednoho z největších českých vydavatelství Mafra podnikateli Pavlu Tykačovi.
Podle autora českého kontextu studie Digital News report – mediálního analytika Václava Štětky, vyvolává vývoj okolo financování veřejnoprávních médií v Česku ze státního rozpočtu obavy z větší závislosti na vládě.
„V kombinaci s neustálými verbálními útoky ze strany představitelů vlády na jednotlivé novináře, zejména ty z České televize, to vyvolalo bezprecedentní nejistotu ohledně budoucí nezávislosti veřejnoprávních médií,” uvádí Štětka, momentálně působící na německé European University Viadrina, v komentáři.
Důvěra v média klesá, veřejnoprávní média ale stále hrají prim
Celková důvěra ve zpravodajství se v Česku pohybuje okolo 31 %, což je o 6 % méně než je globální průměr. V Česku patří mezi nejdůvěryhodnější média právě Česká televize a Český rozhlas. Zpravodajství České televize důvěřuje 59 % respondentů, Českému rozhlasu 58 %. Následují CNN Prima News (57 %), Seznam Zprávy a Hospodářské noviny (shodně 55 %).
Jak ale upozornil web Mediaguru, do průzkumu nejsou zařazena všechna česká zpravodajská média.
Hlavním zdrojem zpravodajských informací v Česku zůstává internet, online zpravodajství týdně využívá 81 % respondentů. Započítáni jsou přitom i ti, kteří se ke zprávám dostávají prostřednictvím AI chatbotů.
Ty ke sledování dění aktuálně využívá 9 % českých respondentů, globálně je to pak o 1 % více. Podle Institutu Reuters je využívá převážně mladší cílová skupina, tedy lidé do 35 let a ti, kteří se o zpravodajství zajímají. Zajímavé je, že nejde primárně o uživatele, kteří by opouštěli tradiční média, ale naopak nadprůměrně aktivní konzumenty zpráv. Důvěra v odpovědi AI však zůstává nízká – globálně činí pouze 20 %.
Sociální sítě ke sledování aktuálního dění využívá 44 % respondentů
Sociální sítě a videoportály jsou poprvé celosvětově nejčastěji využívaným způsobem, jakým lidé konzumují on-line zprávy. Předčily tak zpravodajské weby i zpravodajské aplikace. A výjimkou nejsou ani Češi. Sociální sítě ke sledování aktuálního dění využívá 44 % dotazovaných. Mezi nejoblíbenější patří Facebook, YouTube, WhatsApp a Instagram.
Václav Štětka také připomíná, že rozmach umělé inteligence výrazně snižuje návštěvnost českých webových stránek tím, že uživatelům poskytuje odpovědi přímo ve výsledcích vyhledávání, místo aby je přesměrovávala na původní zdroje. Největší dopad je nyní patrný u webů zaměřených na životní styl, koníčky nebo poradenství. To potvrdili také ředitelé velkých mediálních domů na letošní konferenci Novinářské fórum.
Velké mediální domy momentálně hledají způsoby, jak využívání svého obsahu pro trénování modelů nebo generování odpovědí omezit či získat finanční kompenzaci za to, že technologické platformy využívají jejich obsah.
Přestože česká média zažívají turbulentní časy, drží se Česká republika ve Světovém indexu svobody tisku organizace Reportéři bez hranic (RSF) na 11. příčce ze 180. Německo je přitom na 14. místě, Polsko na 27. místě a Slovensko až na 37. místě.
Shrnutí výsledků celosvětového průzkumu mezi 100 tisíc uživateli Digital News Report od Institutu Reuters najdete v našem předchozím článku. Studie hodnotí situaci ve 48 zemích světa.
Zdroje:
https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2026/czech-republic